Zdraví

Nepřítel našich očí? Dlouhé podzimní večery. Pozor si dejte na umělé osvětlení, čtení v šeru nebo řízení v mlze!

Dny se postupně zkracují a stmívá se stále dříve. I z toho důvodu jsme nuceni trávit více času na umělém osvětlení. Ať už pracujeme do večerních hodin, koukáme se na televizi, nebo si před spaním čteme knížku s lampičkou, nevědomky tím ubližujeme především našim očím. Víte, co vše může zrak ohrozit a jak lze těmto nepříjemnostem předcházet?

Nedostatek denního světla

Pro podzim je typický úbytek přirozeného světla. Každý den je tak o čtyři minuty kratší než ten předchozí. Sluneční svit je však pro lidský organismus velmi důležitý, a pokud se ho našemu tělu nedostává, hrozí nám v kombinaci s nedostatečným nebo nekvalitním osvětlením pocit únavy, podráždění či bolest hlavy. Trpět mohou i oči. A s tím vám umí pomoct oční optika FOKUS a její vyškolený personál.

Jak unavenému zraku v tomto případě ulevit? Zařaďte do své rutiny třikrát denně oční jógu nebo jednoduchá cvičení. „Pokud budete pravidelně hýbat svaly v oku, dělat krouživé pohledy různými směry nebo nahoru a dolu, urychlíte tím látkovou výměnu v tomto okolí, což má pozitivní účinky na náš zrak. Někdy pomůže i jednoduché pravidlo 20-6-20. Tedy provádět 20vteřinové přestávky s pohledem na předmět vzdálený aspoň 6 metrů po 20 minutách práce,“ radí odborný oční garant FOKUS optik Martin Slaný.

Čtení knížky v šeru

Nadcházející večery jsou jako dělané k tomu, natáhnout se na pohovku, zachumlat se do deky a s šálkem horké čokolády hltat řádky oblíbené knížky. Problémové ale bývá osvětlení. Zatímco příliš ostré světlo není vhodné pro večerní chvíle, protože klame organismus zdáním, že je ještě den, čtení v pološeru vyžaduje větší namáhání zraku, aby mohl vykonávat svou funkci. Výsledkem tak může být zarudnutí očí nebo bolest hlavy. Ideální osvětlení při čtení bývá přibližně 300 lumenů. Pro děti je poté lepší zvolit silnější světlo, tedy zhruba 500 lumenů.

Ovšem bez ohledu na to, zda je světlo tlumenější nebo jasnější, tím, jak člověk stárne, zejména po pětačtyřicátém roku života, trpí na presbyopii, oční vadu, při které máme problém zaostřit na blízko. Řešením jsou takzvané čtecí brýle. „Při výběru brýlí se svěřte do rukou lékaře či optometristy. Rozhodně nedoporučuju kupovat dioptrickou pomůcku v obchodních řetězcích, protože ty nejsou vhodné na dlouhodobé nošení. Každé oko je odlišné a vyžaduje jinou dioptrii a vycentrování čočky,“ upozorňuje Martin Slaný.

Modré světlo moderních technologií

Tím, že trávíme více času doma, zkracujeme si volné chvilky nejen brouzdáním po internetu, ale také sledováním televize či hraním počítačových her. Displeje těchto chytrých zařízení vyzařují modré světlo, které je podobné tomu slunečnímu. Díky němu dochází k vyplavování hormonu serotoninu, který nás udržuje aktivními. Narušuje tím ale spánek i celkový biorytmus člověka.

„Kromě toho, že si na notebooku nebo mobilním telefonu můžete nastavit příjemnější žluté světlo, vyplatí se investovat také do tzv. bluefiltrů, které se jednoduše aplikují jako povrchová úprava na brýlové čočky. Další možností jsou pak úlevové kontaktní čočky, které doporučujeme zákazníkům v produktivním věku. Pracují na principu prodloužení zrakové ostrosti při střídání pohledu na střední vzdálenosti a na blízko, čímž jednoduše řečeno ulevují přeostřování mezi těmito dvěma vzdálenostmi,“ vysvětluje Slaný.

Špatná viditelnost na silnicích

Mlha, déšť, brzký západ slunce, ale i ozařující světla protijedoucích aut. Tyto podmínky mají vliv na skryté oční vady, o kterých možná ani nevíte. Nebezpečné je to obzvlášť u řidičů, jež svým chováním na cestách mohou ohrozit nejen sebe, ale i ostatní účastníky silničního provozu včetně chodců. Kvůli nevlídnému počasí mají jejich oči málo světla na rozlišení vzdáleností, detailů či kontrastních barev. Dioptrické sluneční brýle z fotochromatickými skly jsou vhodnou volbou, protože se přizpůsobí světelným podmínkám. Při zhoršené viditelnosti se proto musí zorničky rozšířit. Tím však do oka proniká také větší množství paprsků, které navíc procházejí i periferními okraji čočky.

Projevují se tak tzv. okrajové vady zraku, které jsou jinak přirozené. Patří sem i noční myopie, jež může zrak zhoršit až o půl dioptrie. „Pokud má člověk podezření, že se s touto vadou potýká, měl by navštívit očního lékaře nebo optometristu. Důležité je mít odpovídající korekci dioptrií v brýlích nebo kontaktních čočkách. Pomohou i speciální brýle, které mají tónovací filtry a antireflexní úpravu. Vhodné jsou pro všechny řidiče, protože zvyšují kontrast pozorovaných předmětů,“ popisuje Martin Slaný.

Suchý vzduch v místnosti

Když se teploty za oknem blíží k nule, jsme za vyhřátou kancelář nebo domácnost opravdu vděční. Bohužel s přicházející topnou sezonou souvisí i suchý vzduch v místnostech, který se může odrazit také na potížích s očima. „Pobyt ve vytápěných prostorách nebo přesun z tepla do zimy může způsobit tzv. syndrom suchého oka. Ten se projevuje nejčastěji pocitem suchých, podrážděných a zarudlých očí či oteklých víček. Zajímavé je také to, že i když mohou oči nadměrně slzet, souvisí onemocnění s nedostatkem slzného filmu, který místo toho, aby oko zvlhčoval, odchází v podobě slz,“ dodává Slaný. Rychlou úlevu proto přinesou takzvané umělé slzy, které efektivně regenerují spojivky a zabraňují vysychání očí.

0 Shares

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..