Přirozenou touhou každé maminky je, aby její děťátko bylo zdravé a spokojené. Mimořádný význam pro jeho zdravý růst a vývoj má výživa a období zavádění příkrmů, s kterým je však bohužel spojováno mnoho laických názorů, které napomáhají vzniku řady neopodstatněných mýtů…

Mýtus: S prvním příkrmem se začíná, když dítěti vyroste první zoubek.

Pravda: Existují děti, které se s prvním zoubkem už narodí a je naprosto pochopitelné, že ho rozhodně nezačnete krmit hned po narození kaší. Na druhou stranu však jsou i děti, kterým zoubky vyrostou v devíti měsících či později a ty se samozřejmě dožadují prvních příkrmů již mnohem dříve a svými dásněmi dokáží rozmělnit téměř cokoli. Každé dítě je individualita a je třeba k němu také tak přistupovat. Když už dítěti mléko nebude stačit, rozhodně vám to dá na srozuměnou.

Mýtus: Dítě by si mělo co nejdéle vystačit jen s mateřským mlékem nebo kvalitní kojeneckou výživou.

Pravda: Zhruba v půl roce již jen samotné mateřské nebo kojenecké mléko nemusí zcela pokrýt nároky dítěte na veškeré živiny. Je vhodné přistoupit k podávání prvních nemléčných příkrmů. Opět ale platí, že každé dítě je jiné, proto se řiďte váhou dítěte, radami dětského lékaře, ale také chutí svého dítěte poznávat nové chuťové vjemy.

Mýtus: S příkrmy se začíná u všech miminek stejně, ať jsou kojené nebo krmené umělou výživou.

Pravda: U nekojených dětí, které jsou krmené kojeneckou výživou, může začít s příkrmy po ukončeném 5. měsíci. Vhodný čas pro příkrmy u kojených dětí je po ukončeném 6. měsíci věku a začíná se rýžovou kaší. Doporučujeme řídit se individuálními potřebami dítěte.

Mýtus: S prvními nemléčnými příkrmy je spojená zácpa dítěte.

Pravda: Spolu se zaváděním prvních nemléčných příkrmů je nutné začít také se správným pitným režimem. Dostatek tekutin je důležitým předpokladem zdravého vývoje, růstu, ale i peristaltiky střev. Dítě od 6 – 12 měsíců by mělo vypít denně 1 l tekutin, dítě od 2 – 3 let 1,3 – 1,5 l tekutin (voda, ovocné a bylinné čaj). Vhodné je pro dobré zažívání podávat příkrmy s probiotickými kulturami, např. Osmizrnná kaše Bifidus, Kaše zdravé zažívání švestková.

Mýtus: Kaše je kaše! Je jedno, jakou kaší začnu přikrmovat.

Pravda: První příkrmy se začínají rýžovou (např. Moje první kaše od Nestlé) nebo jinou kaší neobsahující lepek. Dětem od ukončeného 4. měsíce věku můžete vybírat z několika druhů kaší s jemnou a hladkou konzistencí, které zajišťují snadné polykání. Starším dětem, kterým již rostou zoubky, jsou určené kaše s malými a měkkými kousky, na nichž se dítě učí kousat a žvýkat.

Mýtus: Všechny kaše pro děti obsahují mléko, proto nemohou být podávány dětem s alergií na bílkovinu kravského mléka.

Pravda: Instantní kaše Nestlé zahrnují jak výrobky s mlékem, tak výrobky nemléčné. Nemléčné kaše jsou proto vhodné i pro děti se zvýšeným rizikem vzniku alergií nebo pro děti s alergií na bílkoviny kravského mléka. Instantní nemléčná kaše se připravuje s takovým mlékem, které je z důvodu alergie dítěti obvykle podáváno. Kaši je možné připravit i s vodou, pokud k tomu máme důvod (např. průjmy nebo střevní potíže vyvolané alergií).

Mýtus: Všechny obilné kaše jsou stejné.

Pravda: Některé kaše jsou vyráběny technologií CHE (např. Nestlé), jejíž podstatou je enzymatické štěpení obilných škrobů na jednodušší složky. Díky této technologii jsou kaše sytivé, lehce stravitelné a nezatěžují dětský organismus.

Mýtus: Výrazně sladká chuť dětských ovocných přesnídávek je způsobená přidáváním řepného cukru (sacharóza).

Pravda: Sladkou chuť ovocných přesnídávek působí přírodní jednoduché sacharidy, které jsou přítomny v ovoci. Výrazně sladká chuť vzniká zahuštěním pokrmu, kdy odstraněním přebytečné vody dochází k vyšší koncentraci sacharidů, proto není důvod přidávat do dětské výživy další cukr.

Mýtus: Dětské příkrmy, vzhledem k jejich prodloužené trvanlivosti, obsahují chemické konzervační látky.

Pravda: Příkrmy jsou připravovány konzervací tepelnou nikoli chemickou. Jejich dlouhá trvanlivost je zajištěná devitalizací („zničením“) veškerých mikroorganismů. Kojenecké výrobky nesmí obsahovat žádné chemické konzervanty ani barviva, což např. firma Nestlé plně respektuje.

Mýtus: Chudokrevnost dítěte je vždycky vrozená.

Pravda: Do značné míry je chudobrevnost ovlivnitelná stravou. Chudokrevnost je způsobená nedostatkem železa především u malých dětí, které předčasně dostávají neupravené kravské mléko. Některá kojenecká mléka a příkrmy (např. kaše Nestlé, Mlíčka s kaší) obsahují železo a další vitamíny pro posílení imunity. Ve stravě malého dítěte by neměly chybět obilné kaše a masozeleninové příkrmy.

Mýtus: Děti ze své baculatosti vyrostou.

Pravda: Roztomilé faldíky miminek možná potěší babičky, ale rodiče by se před nimi měli mít na pozoru. Nadměrný příjem potravy u dětí může zapříčinit obezitu v pozdějším věku. Pokud dítě v kojeneckém věku začne hodně přibírat, jeho tělo si to pamatuje – a to i přesto, že se rodičům podaří váhu dítěte snížit. Po celý svůj další život tak může být náchylnější k nadváze. Rodiče by proto měli dbát na dodržování doporučeného dávkování na obalu příkrmů a naučit tak dítě správně se stravovat již od malička – je to ten nejlepší základ zdraví, který mu můžou do života dát.

Mýtus: Dítě se má hned od malička naučit sníst všechno, co má na talíři nebo v mističce.

Pravda: Nucení dítěte k dojídání připravené porce může vést k poruchám zažívání, k obezitě a odporu k jídlu. Pro zdravý vývoj dítěte je lepší dávat menší porce a pokud bude chtít, tak mu ještě přidat. Rodiče by měli dbát na vyvážený jídelníček a pestré chutě.