Každý z nás již jistě ví, že malé dítě se vše naučí mnohem snáz a rychleji. Množství toho, co by se dítě mělo naučit v prvních 6 letech svého života je opravdu obrovské. Už základní věci, jako je chůze a řec. A například v 1. třídě, to je teprve vědomostí. Psaní, počítání, čtení, spolupráce s učitelem a spolužáky. A to vše za 10 měsíců ve školní lavici. A je toho ještě daleko více.
Tedy jistě se shodneme, že toto období je pro dítě naprosto klíčovým v jeho pozdějším životě.
Jak to v mozku dítěte funguje?
Harolde Chugani, vedoucí PET centra v dětské nemocnici v Michiganu sestavil tabulku vyobrazující časový průběh vývoje jednotlivých částí mozku. Vycházel z výzkumu metabolizace glukózy od novorozenců až po dospělé pacienty. Přišel na to, že mozek dítěte spaluje mnohem více glukózy než mozek dospělý. Chugani říká, že je to díky faktu, že dítě musí udržovat miliony spojení mezi neurony. Což je až dvakrát více, než je nakonec zachováno. Výzkum tedy dokazuje, že 4 leté dítě je schopno svou mozkovou kapacitu využívat několikanásobně více, než dospělý jedinec.
“ Pokud budeme naše děti učit dost brzy, bude to mít vliv na organizaci, a zachované spoje v jejich mozku“. Michael Phelps, biofyzik
„Například, výuka cizího jazyka, je často odkládaná až na střední školu, a to navzdory skutečnosti, že mladí lidé se mohou naučit mluvit jako domorodci – to znamená, myslet v jazyce, aniž by museli překládat – zatímco teenageři nebo dospělí obvykle tuto schopnost ztratí. Když se malé děti učí nový jazyk, ona schopnost používat ho, je automaticky zapojena do mozku. Hudební výuka je dalším známým příkladem. Podpořením dětí v učení hudby v praxi, jim do budoucna prokazujeme opravdu velkou laskavost.“ Harold Chugani, vedoucím PET centra v dětské nemocnici v Michiganu, neurolog
Z této studie mi vychází jasná, ale ne vždy jednoduchá úloha. Od útlého věku by se dětem mělo vštěpovat do hlaviček co nejvíce informací. A jak toho docílit? Jaké nástroje používat? Jak si to třeba malinko usnadni?
Malé dítě vnímá hlavně vizuálně a i pomocí vizuálních prostředků se také nejlépe učí. A jelikož 21. století nám nabízí mnoho technických možností, kterých pro tyto účely můžeme využít, byla by opravdu škoda jich nevyužít a trochu si roli rodiče usnadnit.
Velmi populární jsou teď aplikace na tablety a telefony. Avšak velký pozor si musíme dát hlavně na jejich obsahovou část, grafické zpracování, a jestli je alespoň na nějakou vývojovou část zaměřena. A to se netýká jen vzdělávacích aplikací, od kterých očekáváme, že dítě něco naučí. Faktor bezpečnosti by měl být klíčovým nástrojem, který sledujeme u každé hry, kterou naše dítě hraje. Měli bychom si prověřit každého vývojáře a přesvědčit se o tom, že ona hra dítěti opravdu nemůže nijak uškodit. Každý vývojář by měl mít internetové stránky, na kterých je přesně popsán jeho záměr, popis aplikací, případné ocenění, certifikáty a tak dále.
Z plna diskuzí jsem se dočetla, že se čeští rodiče rozčilují nad přítomností angličtiny ve většině dětských vzdělávacích aplikací. Ale pojďme se nad tímto rozhořčením trochu zamyslet. Velmi populární jsou teď například bilingvní rodiny, kde každý rodič mluví k dítěti jiným jazykem. Dítě se touto cestou dva jazyky naučí velmi přirozeně a snadno. Není to přesně to, co dítěti chceme poskytnout? Přirozené a nenásilné učení, a hlavně, pokud se jedná o tak důležitou součást života, jako je znalost cizího jazyka? Pokud mu vyloženě nemůžeme poskytnout dva jazyky, kterými by se mluvilo doma, proč mu neposkytnout alespoň anglickou aplikaci, která je vyloženě na výuku anglického jazyka zaměřena? Pokud je aplikace vyvinutá správně, a opravdu u ní sedí doporučený věk, nemůže pro dítě být problém, slovíčka se pomocí intuice naučit. Bez angličtiny se v dnešním světě již tato generace dětí jistojistě neobejde. Tak proč jim to trochu neusnadnit už od útlého věku.
Co by měla obsahovat správná dětská vzdělávací aplikace?
Jelikož se zde bavíme o dětských aplikacích, tak je naprosto nezbytnou složku zábava! U dětských aplikací je zábava opravdu zásadní, když dítě hra nebude bavit, nic se z ní nenaučí, a co více, rodič vyhodí peníze a dítě hru nebude chtít hrát. Další velmi zásadní složka je určitě vzdělávací. Pokud se hra pyšní přízviskem vzdělávací, musí tuto složku opravdu obsahovat. Společnost, která hru vyvibula, musí mít ve svém portfoliu lidi, kteří vzdělávání rozumí. Vzdělávací aplikace musí být vyvinutá tak, aby i dítě pochopilo, co se ze hry naučí. Například, pokud jde o počty, musí chápat, že se učí počítat. Dále bych určitě zmínila bezpečností složku, ta je jistě jednou z nejzásadnějších. Na tu by si rodiče měli dávat pozor celkově u internetu a všech technologií. Ve hře by určitě nemělo být něco, co bude dítě rozptylovat. Tedy žádné vyskakovací reklamy a podobně. Hra by měla být znovu hratelná, což znamená, že jí dítě bude moct hrát stále znovu a neomrzí ho. Přeci nebudeme platit za aplikaci na jedno použití. A v neposlední řadě je to jistě i grafika. Dítěti se hra musí na první pohled líbit. Musí si charaktery ve hře oblíbit a pamatovat si je.
Tak dětským vzdělávacím aplikacím (s rozumem) zdar!
Kristýna Rakovská
Lipa Learning. We can change education.