Slevové portály zaznamenaly v loňském roce rekordní tržby 3,3 miliardy korun, z toho polovinu tvořily prodeje zájezdů a rekreačních pobytů. Je možné zařadit výhodné vouchery do firemního účetnictví? Na koho se obrátit s žádostí o fakturaci služby – na dodavatele, nebo slevový portál? Odpovědím na dotazy položené v diskusích u inzerovaných slev se nevyplatí slepě důvěřovat.
Slevové kupony lze ve většině případů zahrnout do účetnictví jako nedaňový náklad, což ocení především právnické osoby. U živnostníka s daňovou evidencí je nedaňový náklad typu večeře v restauraci s klientem brán úplně stejně jako náklad osobní, tedy jako daňově nepoužitelná položka. Naopak pro společnosti s ručením omezeným a jiné zaměstnavatele jsou i nedaňové náklady v podobě pobytových voucherů nebo slev na kulturní a sportovní zážitky velmi efektivním zaměstnaneckým benefitem.
„Majitel právnické osoby, např. s.r.o., může každému ze zaměstnanců poskytnout příspěvek na dovolenou až 20 tisíc korun ročně. Takový nedaňový náklad ho stojí 19 procent na dani z příjmů, zatímco při výplatě mezd musí za zaměstnance navíc odvést sociální a zdravotní pojištění,“ uvedla Blanka Štarmanová, daňová poradkyně ze společnosti TaxVision. „Vydělá i pracovník. Pokud by mu zaměstnavatel slíbil 5000 korun odměnu ke mzdě, po zdanění by mu nezbylo ani 3500 Kč, ovšem za zájezd ve stejné hodnotě nic netratí. Podmínkou je, že voucher musí být fakturován na jméno zaměstnavatele.“
Masáže, wellness nebo vstupy do akvaparků, které nespadají do příspěvků na dovolenou, mohou být z pohledu zaměstnavatele uhrazeny takzvanými příspěvky na kulturní a sportovní akce nebo péči o zdraví, jež se těší stejným finančním úlevám v rámci nedaňových nákladů a navíc nemají žádné zákonné omezení ve své výši.
„Výjimku ze skupiny nedaňových nákladů tvoří například voucher na mytí aut, který v případě využití pro firemní vůz lze použít jako daňový náklad. Zprostředkování služby slevovým portálem nijak nelimituje její zaúčtování do daňových nákladů, jen je třeba si ohlídat, od koho žádat na danou službu daňový doklad,“ upozornila Blanka Štarmanová z TaxVision.
To, kdo vyřizuje fakturu na zlevněné služby, závisí na smluvních vztazích dodavatele a slevového portálu a jeho obchodních podmínkách. Daňový doklad vystavuje vždy jen jeden z nich, nikdy ne oba naráz. „Pokud má dodavatel smluvní ujednání se slevovým portálem, už nemá povinnost vydávat jednotlivé faktury zákazníkům. Fakturuje pouze slevovému portálu, který v tu chvíli převezme funkci poskytovatele služby a dál vyřizuje jednotlivé faktury zákazníkům – slevový portál zde vystupuje jako ten, kdo službu nakoupí a prodá. V opačných případech zůstávají slevové servery pouhými prostředníky a povinnost poskytnout koncovým zákazníkům daňový doklad má dodavatel služby,“ popsala daňová poradkyně Blanka Štarmanová z TaxVision.
Jak účtuje podnikatel, který inzeruje své služby na slevovém portálu?
| Příklad:Pan Novák je majitelem horského penzionu a na slevovém portálu nabídl čtyřdenní ubytování pro dva za 3000 Kč. Po ukončení akce bylo prodáno 20 voucherů. Jak by měl pan Novák postupovat při účtování poskytnutých služeb?a) Má smluvní ujednání se slevovým portálem, který služby nakupuje a prodává a který vzhledem k tomu koncovému zákazníkovi vystaví fakturu:
Pan Novák vystaví fakturu slevovému portálu na 60 000 Kč (pokud je plátcem DPH, tak včetně DPH – snížená sazba za ubytování). Poté od slevového portálu obdrží fakturu na provizi za zprostředkování reklamy (například 15 000 Kč + DPH 21 %). Obě strany si fakturační částky započtou. Slevový portál pak pošle panu Novákovi cca 45 000 Kč, tedy částku získanou od zákazníků poníženou o svoji provizi (v případě rozdílné sazby DPH nevyjde suma přesně 45 tisíc). Pozn.: Komplikací může být účtování DPH. Pokud je slevový portál plátcem DPH a nakoupí službu od neplátce, musí ke stanovené částce přidat DPH a pak ji prodávat dál, což vyvozuje složitější ekonomickou situaci – i vyšší cenu pro koncového zákazníka. b) Inzeruje na slevovém portálu, který se chová jako zprostředkovatel, a faktury vyřizuje dodavatel služby: Pan Novák vystaví zákazníkům na požádání 20 faktur, každou na 3000 Kč (pokud je plátcem DPH, tak včetně DPH). Poté probíhá vše obdobně – pan Novák od slevového portálu obdrží fakturu na provizi za zprostředkování reklamy (například 15 000 Kč + DPH 21 %). Obě strany si fakturační částky započtou. Slevový portál pak pošle panu Novákovi rozdíl stejně, jako je uvedeno v předchozím případě. Problémy s účtováním DPH odpadají. |