Dětem se snažíme od nejrannějšího věku vštípit zásady správného chování, učíme je zdravit, bezpečně přecházet přes cestu, nebavit se s neznámými lidmi a obecně je chránit před nejrůznějším nebezpečím, které je ve světě dospělých může potkat. Přesto však na jedno zásadní nebezpečí, které dítě ohrožuje, zapomínáme, aniž bychom si to uvědomovali nebo tomu sami přikládali váhu. Tím jsou mobilní chytrá zařízení jako tablety, notebooky a mobily, které jsou přímo propojeny se světem internetu a sociálních sítí. Ty totiž děti od nejrannějšího věku obklopují a rodiče mnohdy žijí v mylné představě, že dítě, které umí tato zařízení ovládat, ví vše, co je třeba. Opak je bohužel pravdou! Právě v této oblasti se totiž skrývají daleko větší rizika, než si sami rodiče dovedou představit. Jak je to ve skutečnosti se zásadami správného užívání chytrých zařízení, víte, co dítě na vašem tabletu dělá a jaká rizika na něj mohou číhat? Seznamte se proto se 4 zažitými mýty a poznejte, že zvládnutím ovládání tabletu péče o dítě a jeho vzdělávání nekončí, ale naopak, začíná.

Děti a chytrá elektronika? S pomocí rodičů ANO

Žijeme v době, kdy moderní technologie tvoří nedílnou součást našich životů a prakticky si život bez nich nedovedeme představit. Jsou našimi pomocníky, usnadňují nám práci, komunikaci i volný čas a okrajově nám mohou sloužit i jako zábava. Vyrostli jsme sice v době, kdy počítače, tablety, mobilní zařízení, internet ani sociální sítě neexistovaly, ale to nám naopak dalo prostor je správně uchopit, sžít se s nimi a zároveň respektovat správné zásady jejich užívání a internetové gramotnosti. Na druhé straně, do životů našich dětí pronikají už od nejrannějšího věku. Doslova je obklopují, děti s nimi vyrůstají a už například od dvou let je zvládnou intuitivně ovládat, často dokonce snáze a rychleji než jejich rodiče. Co však rozhodně není pro dítě intuitivní je jejich správné užívání, respektování zásad bezpečnosti a chování ve světě internetu.

Přesně na tuto tématiku a alarmující problém se snaží upozornit i nový projekt série knih s názvem „Swich z říše za monitorem“ autorky Lidije Zavoralové, který je navíc jediným takto zaměřeným projektem na světě. „Řešení bezpečí dítěte v technologickém a internetovém světě není zakázat mu užívání tabletu, ale naopak, naučit ho, jak s ním správně zacházet. Mluvit s ním o možném riziku, vysvětlit mu to jednoduše, například na nějaké situaci z minulosti, kterou si dítě vybavuje. Mluvit s ním tak, aby dítě samo pochopilo, jak se má chovat a proč, aby si to spojilo s nějakým zážitkem. Rozhodně není správnou cestou tento problém opomíjet, protože dítě si cestu k tabletu najde samo a pak zde teprve hrozí opravdová rizika, například od vytvoření závislosti na chytrém zařízení, přes nechtěné zneužití platební karty rodičů až třeba k tak závažným problémům jako je kyberšikana,“ vysvětluje Lidija Zavoralová.

Seznamte se proto se 4 zažitými mýty, kterým mají rodiče často tendenci podléhat a zjistěte, jak je to doopravdy.

Mýtus č. 1 – TABLET NA HRANÍ

Zná to asi většina rodičů. Dítě si vynucuje pozornost, rodič nemůže nic v klidu udělat, na nic se soustředit, dítě ho zkrátka nenechá ani na minutku vydechnout. Vyzkoušelo snad už všechny hračky, ale žádná ho nezaujala, natož, aby u některé v klidu vydrželo a hrálo si s ní alespoň pár minut. Nabízí se tak jednoduché a v ten moment téměř „spásné“ řešení – TABLET. Zřejmě v ten okamžik jediná věc na světě, která dítě upoutá a u které skutečně vydrží.

Rodič sice získá na nějakou dobu od dítěte klid a může řešit co potřebuje, ale zásadně si zadělává na problém. „Dát dítěti tablet jen tak na hraní, je stejně nebezpečné jako mu dát do ruky například nůž nebo sirky, bez toho, abychom ho poučili. Dítě sice intuitivně jeho ovládání zvládne, ale problém je, že jednak nemáme pod kontrolou, co na tabletu skutečně dělá a zároveň v něm vytváříme pocit, že je to hračka,“ vysvětluje Lidija Zavoralová. Dítě musí už od nejrannějšího věku jasně chápat, že tablet není na hraní, a hlavně nemá dítěti nahrazovat tradiční hraní a komunikaci s rodiči.

Mýtus č. 2 – OVLÁDÁNÍ TABLETU UČÍ SAMOSTATNOSTI

Dalším zažitým mýtem je představa, že dítě, které zvládá tablet, ať už díky vlastní intuicí nebo díky tomu, že jsme mu to sami předvedli, je samostatné. Respektive, pokud dítě necháme, aby se samo „bavilo“ s tabletem, tak, že jej učíme samostatnosti. I toto je veřejně zažitá představa, která je však mylná. Dítě jednoduše láká veškerá moderní technologie, interakce a vše co nezná, ale o učení k samostatnosti rozhodně nemůže být řeč.

„Pro nejmenší děti je tablet vhodný k přehrávání vybraných pohádek nebo později vzdělávacích aplikací. Ty však musí mít vždy rodič plně pod kontrolou, třeba tak, že si vše, co dítěti do tabletu nahraje nejprve sám pustí a vyzkouší,“ říká Lidija Zavoralová. Zároveň je také třeba dítěti vštěpovat, že chytrá elektronika slouží ke vzdělávání, práci a komunikaci, nikoli k trávení volného času.

Mýtus č. 3 – CHYTRÁ ELEKTRONIKA PRO DENNÍ UŽÍVÁNÍ

Pokud už dítě bez problému ovládá chytrá zařízení, často jako rodiče sklouzneme k představě, že s nimi může trávit každý den. I to však představuje poměrně zásadní riziko. Doba, po kterou je dítě na tabletu nebo notebooku by se vždy měla orientovat podle jeho věku, schopností a zájmu. Dítě by tedy mělo mít stanovena jasná pravidla a těmi se striktně řídit a respektovat je. Jen tak se dá předejít vytvoření závislosti na těchto zařízeních, které jsou v důsledku vážnější, než se mohou zdát.

Mýtus č. 4 – U DÍTETE NEMŮŽE VZNIKOUT ZÁVISLOST NA TABLETU

Rodiče zároveň často žijí i v dalším mýtu. Mají totiž představu, že u dítěte nemůže dojít ke vzniku závislosti třeba na tabletu nebo notebooku, že to patří spíše až do období puberty nebo dospělosti, a je to spjato s hraním počítačových her. I toto je bohužel mylná domněnka. Závislost na chytré elektronice může vzniknout už od nejrannějšího věku. Dítě si na ni jednoduše navykne, oblíbí si ji a snaží se stále prodlužovat dobu, kterou s ni tráví. Pokud tak rodiče nezasáhnou hned v počátku a nestanoví dítěti jasná pravidla, dny nebo čas užívání, může dojít právě k vytvoření závislosti, která se nejprve může projevovat jako neochota vzdát se zařízení a postupně ještě graduje.

„Dítě závislé například na tabletu se chová podobně jako dospělý člověk závislý na alkoholu nebo drogách. Je nepříjemné, zlé, nic jiného ho nezajímá, ztrácí zájem o své okolí. Ve školním věku se pak může například snažit pod záminkou nemoci zůstat doma a vyhledávat všemožné způsoby, aby mohl právě takto trávit veškerý svůj čas. Je důležité vnímat příznaky závislosti jako je extrémní rozčilování dítěte, když mu přístroj nedáte nebo odeberete, protože se někam chystáte, změny nálad, když nemá přístup k přístroji nebo neví, co se sebou, když nepoužívá elektroniku ke hraní,“ dodává Lidija Zavoralová.

Tablet v dětských rukou tedy jednoznačně ano. Moderní technologie nelze obejít, vyhnout se jim nebo dělat, že neexistují. Naopak, takto bychom dítě spíše hendikepovali, než mu pomáhali. Vše ale musí mít svá pravidla a základním pravidlem dobrého rodiče je i péče o dítě v oblasti orientace v technologickém světě, který ho obklopuje už od narození.