Porod je jasně největší zlomem v lidském životě, jen si ho nepamatujeme, ale k dospělosti nám chybí daleko více než jen paměť. Devět měsíců v těle matky nestačí na to, abychom byli schopni se hned po porodu sami o sebe postarat. A další vývoj k dospělosti je dlouhý a má své charakteristiky pro jednotlivé měsíce či týdny, ovšem ne u všech jedinců je stejný.

 Do 29. dne po porodu je dítě novorozencem. Po příchodu domů by měla matka kontaktovat pediatra a domluvit na první návštěvu, která by měla proběhnout do 48 hodin od odchodu z porodnice. Lékař miminko podrobně prohlédne, poradí vám s kojením, případně zodpoví vaše dotazy týkající se koupání, ošetřování pokožky dítěte. Po týdnu doma půjdete již na první prohlídku do poradny.

Miminko v prvních dnech i týdnech většinu času prospí a budí se jen k jídlu, nebo když potřebuje přebalit. Kojení (nebo krmení) je proto nutno přizpůsobit potřebě miminka, ale není nutné mít pevně daný režim, není třeba budit děťátko, aby dostalo napít. Počáteční intervaly jsou častější, ale obvykle po 6 týdnech se vše napraví na zhruba 2 až 3 hodiny, v noci tak po 5 hodinách.

 Novorozenec má při spaní většinou charakteristickou polohu, spí na zádech s hlavou skloněnou k hrudníku, pokrčené ruce má za hlavou. Jedním z prvních reflexů mimo sání je uchopovací, když mu někdo podá prst, pevně ho sevře. Sevřené ruce má skoro stále, snad jen při leknutí je roztáhne. Dalším reflexy je dlaňočelistní, když mu zatlačíme do dlaně, otevře ústa a dělá chňapavé pohyby hlavou, a hluboce šíjový reflex, tedy pasivní při otočení hlavičky pohne končetinami do tzv. pozice šermíře. Ve 2. týdnu mizí zmíněný dlaňočelistní reflex a je nahrazen reflexem dlaňobradovým, ve 3 týdnu se objeví fenomén tzv. trojí extenze, kdy zatlačením na plosku nohy se projeví extenze končetin, trupu a hlavy, připomíná to plazení.

 Velmi časté je močení, až 40 krát za den, kakání asi 6 krát, stolice je zpočátku hnědočerná, ale pak zežloutne. Obvykle nažloutlá kůže po porodu je projevem novorozenecké žloutenky, ale sama většinou zmizí během týdne. Dech novorozeněte je rychlejší než u dospělého člověka, asi 60 krát za minutu, i tep je rychlejší, asi 140 za minutu.

 Místo řeči dítě vydává slabé hrdelní zvuky bez hlubšího významu, sluchem dítě rozeznává příjemné zvuky od obyčejného šumu. Prostředkem komunikace mu je pláč. Kojenec rozezná světlo i tmu. Při silném osvětlení přivře oči, po týdnu se již za světlem otáčí, ale zrak zůstává poměrně dlouho nedokonalý, třeba ve dvou týdnech nedokáže ještě reagovat na prudší pohyb před očima. Hmat používá dítě již od narození, pokožkou rozezná všechny věci, které se ho dotknou, třeba oblečení, pozná, je-li prostředí kolem něho studené, teplé, suché či vlhké. Čichem již v prvním měsíci miminko rozliší vůni maminky i vůni vašeho mléka od jiné ženy, pozná i chuť mateřského mléka nebo umělé výživy. Novorozeně již slyší, otáčí dokonce hlavou ve směru zdroje zvuku, má sluch skoro tak dokonalý jako dospělý jedinec, ale jeho práh slyšitelnosti je mnohem nižší, např. ze spaní ho probudí všechny náhlé hlasité neznámé zvuky, ale zase klidně spí při hlasitém a nepřerušovaném zvuku z televize, vysavač apod. Proto bychom neměli při jeho spánku šeptat a žádat naprostý klid. Dítě si rychle zvykne, pak by se budilo při sebemenším zvuku.

 Kojenec v prvních dnech po porodu ubývá na váze, při průměrné porodní váze 3,5 kg je denní pád asi 1 procento, ale kolem 10. dne se úbytek obrátí a již začne přibývat. Obvod hlavy při porodu má dítě asi 34 cm a hlava je v poměru k délce trupu jedna čtvrtina, o dospělého pak jedna osmina, ve spotřebě energie kojenec dává 40 procent na růst, tedy asi 110 kcal/kg denně.