Kojenec by měl stravu, mateřské mléko, přijímat od prvních hodin svého života. Doporučuje se alespoň do 4 měsíců dítě jen kojit, v případě že nejsou problémy a samo dobře prospívá, až do půl roku. Kdybychom začali dítě přikrmovat předčasně, zvyšujeme mu osmotickou zátěž ledvin a možnost vzniku různých alergií na některé potraviny. Dítě se má začít přikrmovat, když dosáhne váhy víc než 6 kg a nestačí mu 8 až 10 kojení denně. Záleží také na jeho koordinaci pohybů, které již musí ovládat. Zásadně se nedoporučuje kojenci do 4 měsíců podávat jakékoliv příkrmy i čaje.

Pokud se dítě nekojí a krmí se uměle, denně vypije až litr mléčné výživy, tak se u něho doporučuje, pokud nejsou jiné problémy, začít s příkrmy již od začátku 5. měsíce. Ani zde to nesmíme uspěchat.

Když se dítě kojí často a nejsou problémy, nepotřebuje asi do 9 až 10. měsíce jiný přísun tekutin než mateřské mléko, jinak se mohou tekutiny podávat s prvními příkrmy, stačí pár lžiček vody na zapití příkrmu a pak ještě dokojit. U ovocných šťáv se udává, že by s nimi mělo dítě začít nejdříve po dovršení 5 měsíců.

Dítě se má přikrmovat zásadně lžičkou, tak 1 až 2 lžičky a 1 až 2krát denně a je jedno, zda před  kojením či po něm. Dávky pomalu postupně zvyšujeme. Mělo by se začít rozemletou zeleninou (pyré) z mrkve, fazolek či hrášku. Kaše by ale neměla být mixovaná, ale rozmačkávaná nebo pasírovaná. Asi za měsíc můžeme přejít na vícesložkovou rozemletou stravu zeleninu s masem (libové, kuřecí), ale uvařené. Časem může být maso jemně krájené či sekané, váhově asi 20 g, což je přibližně polévková lžíce. Jedna dávka příkrmu by měla mít celkově asi 150 až 200 g. Postupně můžeme podávat i ovocné pyré, ale ovoce bychom podle druhů měli přidávat postupně asi po 4 dnech, abychom zjistili, zda na ně nebude dítě alergické. Zpočátku se ovoce může i jemně podusit, ale ne třeba banány.

Kolem věku 6 měsíců již můžeme do stravy zavést mléčnou obilnou kaši, kaše s lepkem raději až po dovršení půl roku věku. V tomto věku již může být strava z hrubších kousků, aby se dítě začalo učit stravu žvýkat. Přesto mějme na paměti, že kojení je stále hlavním prvkem  v jeho výživě.

Pokud jde o pití, ještě do konce 2 let věku by dítě mělo vypít denně maximálně půl litru.

Dítě, pokud se přikrmuje, by mělo sedět, i třeba v sedačce, protože v leže nemůže bezpečně polykat. Kojenci se musí postupně naučit používat správně rty, jak sebrat jídlo ze lžičky, jak ho posunovat dozadu do úst a polknout, to trvá tak dva týdnů. Chce to trpělivost, protože dítě jídlo i plive, když má nějaké problémy. Když nechce něco zcela jíst, nenuťte ho a dejte mu druhý den něco jiného. Časem mu bude třeba i nechutnající jídlo chutnat. S dítětem by se mělo mluvit a chválit ho, jak pěkně jí, ovšem silou by se k větší konzumaci jídla nutit nemělo, raději by se mělo k jídlu povzbuzovat. Doba jídla tak může trvat až půl hodiny.

Postupně se může použít i dětská výživa kupovaná, která je při přísných normách pro děti vhodná. Doporučuje se střídat domácí a kupovanou stravu, kupovanou si nechte raději zcela na cesty, kde mu nebudete moci stravu připravovat. Je třeba dát pozor u některých na zvýšený podíl cukru nebo soli či i lepku, hlavně na začátku přikrmování. Je taková rada, že u věku doporučení výrobce raději dva měsíce ještě přidáme, ovšem u zcela uměle živených dětí to není tak přísné. U cukru je potřeba dodat, že by se nemělo přikrmovat, aby si dítě na sladkou chuť nezvyklo a ostatní pak neodmítalo. Navíc by to byl základ k pozdější obezitě. Do roku dítěte by se ani nemělo solit a už vůbec ne kořenit a používat jakýchkoliv ochucovadel, majonéz, kečup, hořčice apod. a i uzenin mimo kvalitní libové šunky, a to i tak krůtí nebo kuřecí. Ani rybí maso by dítě jíst nemělo do jednoho roku.

A na konec něco o mléčných výrobcích. Dítě by nemělo dostávat neupravené kravské mléko, a i k přípravě jiných pokrmů ho lze užívat až po roce věku, jako nápoj až po dvou letech. Obdobně tvaroh není vhodný do jednoho roku kvůli množství bílkovin, které zatěžují ledviny.