Dvě pětiny Čechů žijí na dluh nebo od výplaty k výplatě. Zpravidla tak neplánované výdaje řeší neuváženou půjčkou. Přitom se až 94 procent Čechů považuje za finančně odpovědné. Kvůli špatnému finančnímu plánování se do problémů dostávají zpravidla mladí lidé. Ti si neumějí dělat finanční rezervy a berou si i několik půjček najednou, které pak nejsou schopni splácet.

Podle odborníků je hlavním důvodem neschopnosti hospodařit nedostatečné vzdělávání mladých lidí. „Češi neprocházejí žádným kurzem finanční gramotnosti. Ani na základních či středních školách se základy hospodaření, vyjma ekonomických škol, nevyučují. Nikdo, a zejména mladé lidi, nikoho nevede k finanční zodpovědnosti. Není to však jen problém systému vzdělávání České republiky. Tento problém vidím jako celoevropský, ne-li celosvětový,“ uvedl Jan Malý, ohlášený společník veřejné obchodní společnosti Vše pro insolvenci (VPI).

Češi se zadlužují napříč věkovým spektrem, přibývá ale mladých lidí. Nejvíce půjček si lidé berou ve chvíli, kdy se začínají osamostatňovat. Až 75 procent žadatelů o půjčku je ve věku do 30 let. „Například úvěrovou smlouvu je možné uzavřít už v 18 letech a banky na tyto potenciální klienty cílí. Vzniká tak nabídka úvěrů už i pro takto mladé lidi. U mladých lidí je navíc nebezpečí v tom, že chtějí co nejdříve mít především vlastní bydlení, nemají trpělivost a jsou připraveni se okamžitě výrazně zadlužit jen proto, aby měli domácnost kompletně vybavenou,“ popsal Jan Malý.

Půjčku si zpravidla berou osoby s nižší mírou vzdělání a osoby ve finanční tísni. Právě finanční tíseň či finanční nezodpovědnost jsou hlavním důvodem půjček. Přitom si až čtvrtina lidí bere půjčku s vědomím, že ji nebude moci splácet. „Problémem jsou právě mladí dlužníci, kteří si na sebe naberou víc půjček, než jsou schopni splácet. Navíc si berou půjčky na věci, které nejsou nezbytně nutné. Poptávka roste v období dovolených a vánočních svátků. Není výjimkou, že si mladí lidé vezmou půjčku, aby mohli splácet tu předešlou. A kolotoč dluhů začíná. Pro mnohé dlužníky je potom jediným řešením vyhlášení osobního bankrotu,“ varoval Jan Malý.

Věk lidí, kteří podávají insolvenční návrhy, se snižuje. Zatímco v předešlých letech o oddlužení žádali zpravidla lidé ve věku kolem 35 let, dnes se věk žadatelů snížil na 28. „Od začátku roku počet fyzických osob, které vyhlásily osobní bankrot, klesá. Naopak živnostníků je ale čím dál víc. A i mezi nimi roste počet mladých lidí. Pro zaměstnavatele jsou totiž živnostníci výhodnější. Čerství absolventi bez praxe tak často čelí konkurenci tisíců až milionů živnostníků. V naději najít si zaměstnání si proto i mladí zřizují živnostenské listy, kýžený efekt v podobě stabilní práce se ale často nedostaví,“ uvedl Jan Malý.