Během léta si na brigádách přivydělává až 90 procent studentů. Díky ekonomickému růstu a nedostatku zaměstnanců je letošní nabídka letních brigád výrazně vyšší než v minulých letech. Rostou také hodinové mzdy. Na co by si měli dát brigádníci pozor?

Brigádníci by si měli důkladně spočítat, kolik si za měsíc vydělají. Vyšší hodinová mzda totiž může ve výsledku znamenat nižší výdělek. „Brigádníci by si měli určitě předem zjistit, kolik si měsíčně vydělají a jaké povinnosti se k takovému výdělku vážou. Při krátkodobé brigádě s měsíční mzdou do 10 tisíc korun je nejvýhodnější uzavřít dohodu o provedení práce. Ta musí být uzavřena písemně a ještě před nástupem do práce by měl brigádník podepsat růžové prohlášení k dani. V opačném případě totiž dostane méně peněz, protože za něj zaměstnavatel odvede daň z příjmu. Dohoda o provedení práce je omezena 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pro zaměstnance i zaměstnavatele je dohoda výhodná, pokud nedosáhne měsíční odměna 10 tisíc korun. V takovém případě totiž nevzniká povinnost odvádět sociální ani zdravotní pojištění,“ uvedla Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz.

Pokud však jde například o celoroční brigádu u jednoho zaměstnavatele, která vyžaduje odpracovat víc než 300 hodin ročně, je třeba uzavřít dohodu o pracovní činnosti. Potom je ale nutné počítat s odvody na pojistné. „Dohody o pracovní činnosti sice nejsou omezeny počtem hodin, ale odvádí se z nich sociální a zdravotní pojištění. S vyšším výdělkem tak roste i daňové zatížení. Studentovi už se z hrubé mzdy odečítá zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu zmírněná slevou na studenta o 335 korun a na poplatníka o 2070 korun. Výjimkou je pouze situace, kdy by se jednalo o takzvané zaměstnání malého rozsahu, tedy příjem do 2500 korun měsíčně. V takovém případě se sociální ani zdravotní pojištění z dohody o pracovní činnosti neodvádí,“ vysvětlila Blanka Štarmanová.

Řada absolventů nenajde svou vysněnou práci hned a skončí na úřadu práce. Než si najdou zaměstnání na hlavní pracovní poměr, často si přivydělávají na brigádách. Kolik si ale může nezaměstnaný vydělat na brigádě, aby nebyl vyřazen z evidence úřadu práce? „Uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce si mohou přivydělat až do výše poloviny minimální mzdy. Neporuší tím podmínky pro evidenci na úřadu práce. Přivýdělek je možný jak na základě dohody o provedení práce, tak jiné smlouvy – pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Limitující je pouze výše výdělku. V současné době činí minimální mzda 11 tisíc korun, přivýdělek je tedy možný až do výše 5500 korun,“ vysvětlila Blanka Štarmanová. V plánu je ale novela, která by měla přivýdělek pro lidi evidované na úřadu práce omezit. Ta se vztahuje pouze na dohody o provedení práce. Po přijetí novely by si tak nezaměstnaní pracující na dohodu o provedení práce nesměli přivydělat vůbec nic, jinak budou z evidence vyřazeni.

Většina studentů, kteří si během léta přivydělávají na brigádách, nemá povinnost podávat daňové přiznání. Odevzdání formulářů se přitom může vyplatit. „Příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů, kteří následují za sebou v jiných měsících, studenti přiznávat nemusí. Naopak brigádníci, kteří v jednom měsíci pracují pro více zaměstnavatelů, tuto povinnost mají ze zákona. Podat vlastní daňové přiznání je však pro většinu studentů výhodné. Zaměstnavatel totiž z jejich hrubé mzdy odváděl daň z příjmu a uplatňoval pouze měsíční slevu na poplatníka 2070 korun a na studenta 335 korun, tedy dvanáctinu roční částky. U obou slev však platí nárok na jejich plnou výši, tedy 24 840 korun a 4020 korun. V daňovém přiznání podaném po konci roku tak mohou studenti, kteří pracovali méně než 12 měsíců, zažádat o vratku daně. Navíc rodiče pracujících studentů do 26 let mohou uplatnit slevu na dítě  ve svých vlastních přiznáních nebo u zaměstnavatelů,“ uzavřela Blanka Štarmanová.