Velikonoce patří k největším křesťanským svátkům. Jsou spjaty s řadou tradic a zvyků, které dodržuje většina lidí z celého světa. Navzdory tomu, že se k víře v Boha hlásí jen 30 procent Čechů, oslavy Velikonoc probíhají ve většině českých domácností. Statistiky tvrdí, že alespoň jeden z tradičních velikonočních zvyků dodržuje devadesát procent českých rodin.

Jiný kraj, jiný mrav. Oslavy Velikonoc mají v různých koutech světa odlišné podoby, všude jsou ale spjaty s jídlem. Například Francouzi si rozdávají barevná vejce, čokoládu, ale i drobné dárky. V Chorvatsku nebo v Polsku zase jídlu nechají žehnat. Rakušané věří, že když snědí vejce, které slepice snesla na Zelený čtvrtek, budou šťastní a zdraví. Češi a Slováci si Velikonoce neumějí představit bez mazance, velikonoční nádivky a chybět samozřejmě nesmějí vykoledovaná vejce.

„K tradičním velikonočním specialitám patří také pokrmy z jehněčího či skopového masa nebo sladké obřadní pochoutky. K těm patří například jidáše z kynutého těsta. Nejčastěji mají podobu různě zamotaných uzlů nebo válečků – mají připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš. Naopak symbolem Krista je beránek z piškotového těsta, sypaný cukrem nebo politý čokoládovou polevou,“ řekl Radek David, šéfkuchař restaurace La Veranda. 

Nejstarším doloženým velikonočním pečivem u nás je mazanec. Dříve se připravovával na slaný způsob. Přidával se do něj například strouhaný sýr, telecí nebo uzené maso. Sladká varianta, která je v současnosti běžnější, se v kuchařkách objevila až koncem 18. století. Základem pro oba způsoby přípravy byla vejce. Ta patří do všech velikonočních receptů a jsou součástí řady velikonočních tradic. V Česku pro ně na Pondělí velikonoční vyrážejí s pomlázkou koledníci.

 „Po pomlázce řeší řada koledníků nerudovskou otázku ,kam s ním?‘. Většina vajec tak končí v nepříliš nápaditých pomazánkách. Ještě před samotným zpracováním je ale třeba zjistit, zda je vykoledovaná nadílka vajec uvařená nebo ne. Na to existuje snadný trik: pokud koledníci vejce roztočí na stole, vejce natvrdo se točí, syrové naopak nikoli, protože v něm rotuje žloutek,“poradil Radek David.

Vejce natvrdo přitom nemusí končit jen v klasických pomazánkách, lze je připravit i na sladký způsob. Chutné jsou například vejce politá šodó nebo vejce v mandlové krustě. Pokud ale koledníci dávají přednost pomazánkám, není nutné zůstávat jen u klasiky. Pro přípravu jemné pomazánky je vhodné nejprve utřít žloutky s máslem a následně do nich přidat rozsekané bílky. Potom stačí přidat nadrobno nakrájenou jarní cibulku nebo pažitku, uzeného lososa, zakapat trochou citronu a netradiční vaječná pomazánka je na světě.

„Pomazánku je možné ještě vylepšit domácí majonézou. Její příprava je velmi rychlá a snadná a oproti kupovaným majonézám, ve kterých je spousta chemických látek, je výrazně kvalitnější. Stačí dát do šlehače dva syrové žloutky, 150 mililitrů oleje, kapku octa, lžičku hořčice, špetku pepře a soli a vše několik minut šlehat na nejvyšší otáčky. Při šlehání metlou se olej přilévá až nakonec,“ dodal Radek David.