Když před deseti lety založila Martina Přenosilová školu Beehive, chtěla zajistit synovi kvalitní jazykové vzdělání, kde se nebude biflovat slovíčka a naučí se kritickému myšlení. Dnes její školu navštěvuje přes sto dětí, které se nebojí diskutovat a již v rámci základní školy zvládají samostatné projekty ročníkových prací. Součástí výuky se staly myšlenkové mapy nebo práce ve skupinkách. Samozřejmostí je individuální přístup učitelů. V rozhovoru Martina Přenosilové představila, jak vypadá den v bilingvní škole, ale také okomentovala, jaký mají Češi vztah k výuce cizích jazyků.

Po roce 90 probíhaly v některých školkách první kroužky cizích jazyků, nejčastěji angličtiny. Byly podle vás efektivní?

Tak, pokud paní učitelka nebyla jednu lekci před dětmi, pak zastávám názor, že lepší něco nežli nic. Někde se začít muselo. A velmi dobře si pamatuji dobu, kdy jsme začínali my a sehnat lektory rodilé mluvčí a navíc pedagogy nebylo téměř možné. V té době na většině škol působili lektoři, kteří byli ve svých zemích prodavači v rychlém občerstvení a protože chtěli cestovat a přitom se nějak živit, učili angličtinu. Na některých školách to tak stále funguje, ale bohudíky na většině jde již opravdu o pedagogy.

Jaký mají podle vás Češi k cizím jazykům? Myslíte, že se jich bojí?

Myslím, že všeobecně kladný. Na rozdíl od některých jiných národů jsme je vždy považovali za důležité. Ovšem, jak jsme se je učili nebo jak nás je učili jiní, už je jiná záležitost. Stále bohužel převažuje trend, který mě trápí zejména ve školách, že děti biflují slovíčka a nesmyslně těžkou gramatiku a při prvním setkání s jazykem v praxi se nedokážou zeptat ani na cestu.

Čím se liší Beehive od české základky? Jak vypadá běžný školní den?

Začala bych především provozními rozdíly. Výuka v naší škole začíná později, první hodina v 8:45, vyučování končí v 15:05 a to již od předškolní třídy zvané Year 1. Zatímco na běžných školách prvňáčci chodí po obědě domů, u nás po hodinové obědové pauze pokračují ve výuce. Systém dvoujazyčného vzdělání se zvládáním britských i českých osnov je náročný. Snažíme se ke každému dítěti přistupovat individuálně na základě jeho osobního maxima.

Jak jste se vy osobně dostala k tak ambicioznímu projektu? Co je vaším největším osobním či pracovním úspěchem?

Studium cizích jazyků pro mě vždy bylo srdeční záležitostí a velmi dobře si uvědomuji, jak moc mi znalost jazyků otevírala dveře. Dostala jsem se díky ní k práci a ambiciozním projektům, které mě naučili jak jít za svou vizí, že nejdůležitější je odhodlání tvrdě pracovat a jasně vytyčený cíl.  Za svůj největší úspěch v osobním životě považuji své tři děti a skvělého manžela, bez jehož podpory by tento projekt nikdy nemohl vzniknout.

Co říkáte na stanovisko, že studium jazyků v raném věku kazí dětem dětství? Má takové učení smysl do budoucna?

Že by učení cizích jazyků kazilo dětem dětství je absolutní nesmysl. Například ve školce se děti učí angličtinu tak přirozeně, jak jen to jde. A ano, má to velký smysl. V době, kdy se děti, které jsou teď na základních školách, dostanou na pracovní trh, bude angličtina naprosto samozřejmým pracovním nástrojem všech. To co se naučí teď, je nebude zatěžovat v dospělosti, kdy se mohou naplno věnovat svým specializacím.

O BEEHIVE

Beehive nabízí alternativní vzdělávání už od předškolního věku. Žákům dále nabízí ucelený studijní program v rámci osmileté bilingvní školy, která se skládá z druhého stupně základní školy, na níž plynně navazuje čtyřleté gymnázium. V budoucnu by mělo vzniknout i gymnázium osmileté. Studenti zde pracují v menších skupinách, kde se klade důraz na jejich individualitu a rozvíjení kritického myšlení. V případě, že rodiče chtějí s dvojjazyčnou výukou začít ještě před startem povinné školní docházky, mohou předškoláky zapsat do místních jeslí nebo mateřské školy.