Pražská Brumlovka na začátku listopadu hostila historicky první českou mezinárodní konferenci medicíny životního stylu. Ta pod jednou střechou spojila přední odborníky z Česka i zahraničí – například prof. MUDr. Martina Haluzíka, DrSc., z IKEM, MUDr. Hanu Kahleovou, Ph.D., MBA, z Physicians Committee for Responsible Medicine v USA či přední diabetoložku MUDr. Evu Horovou, Ph.D. Společně představili nejnovější vědecké poznatky o tom, jak mohou cílené změny životního stylu zásadně ovlivnit prevenci a léčbu civilizačních onemocnění. Jejich závěry potvrzují, že medicína životního stylu se postupně stává tématem, které má zásadní dopad i na české zdravotnictví – a to včetně institucí, jako jsou IKEM či FN Motol.

Geny nejsou náš nezvratný osud: mikrobiom hraje větší roli než dědičnost

Jedním z nejsilnějších momentů konference bylo vystoupení Dr. Heidi Schulz z německého Center of Molecular Medicine & Genetics. Ukázala, že i rozsáhlé genetické výzkumy dokážou vysvětlit pouze malou část vlivu genů na tělesnou hmotnost – pouhá tři procenta BMI. Mnohem větší část ovlivňuje mikrobiom, tedy bakterie žijící v našem těle, které mají dohromady zhruba dva miliony genů, což je stokrát více než geny lidské. Podle Schulz tak máme obrovskou schopnost ovlivňovat fungování svého organismu prostřednictvím stravy, prostředí, ve kterém žijeme a dalších faktorů životního stylu.

Mozek funguje z 95 % podle naučených vzorců. Změnu přináší vědomé rozhodování

Portugalský lékař Viriato Ferreira zdůraznil, že přibližně 95 procent našeho každodenního chování tvoří automatické, naučené vzorce vzniklé pod vlivem prostředí, rodiny či společnosti. Zbývajících pět procent, tedy prostor pro vědomou volbu, je podle něj klíčovým nástrojem, který nám umožňuje zásadně změnit způsob života i své zdraví. „Schopnost rozhodnout se jinak, než jak velí naše zvyky, je jedinečným darem člověka,“ uvedl.

Modré zóny a recept na dlouhověkost: výzkumy potvrzují sílu každodenních návyků

MUDr. Hana Kahleová, Ph.D., MBA, představila výzkumy tzv. Modrých zón – oblastí, kde lidé žijí nejdéle a v nejlepším zdravotním stavu. Jejich dlouhověkost spojuje převážně rostlinná strava, přirozený každodenní pohyb, silné komunitní vazby a nízká míra stresu. Vědecká data zároveň ukazují, že kombinace těchto faktorů může prodloužit život až o deset let. Podle Kahleové jde o jednoznačný důkaz, že životní styl má výrazně větší vliv na zdraví, než se doposud široce předpokládalo.

Rostlinná jídla jako standard nemocniční péče: Motol eviduje nárůst zájmu o 140 %

Významným tématem byla také proměna nemocničního stravování. Miroslav Krotký, DiS., vedoucí nemocničního stravování Nemocnice Na Homolce a FN Motol, popsal rychle rostoucí poptávku po vegetariánských a veganských pokrmech. Ve Fakultní nemocnici Motol vzrostl zájem o bezmasá jídla o více než 140 procent a rostlinné varianty se stávají běžnou součástí jídelního lístku. Krotký zároveň zdůraznil, že zejména geriatrickým pacientům každodenní konzumace masa nevyhovuje a zbytečně zatěžuje jejich organismus. Nemocnice proto postupně pracují na tom, aby byla rostlinná jídla standardní součástí dietních systémů, nikoli jen alternativou. Nedílnou součástí této změny je vzdělávání nutričních terapeutů v oblasti moderní rostlinné stravy.

Konference jako milník: propojení vědy, klinické praxe a mezinárodní spolupráce

Historicky první mezinárodní konference medicíny životního stylu, kterou uspořádala Česká společnost pro medicínu životního stylu ve spolupráci s IKEM a Physicians Association for Nutrition (PAN) Czech Republic, získala velmi pozitivní ohlasy. Účastníci ocenili vysokou úroveň přednášek, praktický přínos i mezinárodní přesah. Podle MUDr. Hany Kahleové potvrdilo setkání velký zájem o to, aby se medicína životního stylu stala pevnou součástí zdravotní péče – a to nejen v ambulancích, ale i v nemocnicích, akademických institucích či zařízeních typu IKEM.