O možnosti očkování proti pneumokokové pneumonii ví jen 29 procent obyvatel České republiky. O tom, že lze očkovat i proti zánětům středouší a zánětů horních cest dýchacích, jejichž příčinou je bakterie pneumokoku, ví jen 12 procent. Pokud se zaměříme na populaci starší 65 let, v této skupině je povědomí o očkování v porovnání s ostatními věkovými kategoriemi vyšší – 34 procent v případě pneumokokové pneumonie, ovšem v případě zánětů středouší a zánětů horních dýchacích cest způsobených bakterií pneumokoku je to jen 9 procent. Ukázal to průzkum agentury IPSOS, realizovaný v prosinci uplynulého roku.
Daleko vyšší povědomí je u očkování proti chřipce (94 procent), covid-19 (92 procent), dále proti klíšťové encefalitidě (87 procent), žloutence typu B (76 procent) a meningokokové meningitidě (57 procent). Nejméně respondentů vědělo, že se lze očkovat proti pásovému oparu, a to jen 4 procenta.
Přitom 65 procent respondentů považuje pneumokokovou pneumonii za velmi vážné onemocnění a dalších 30 procent za vážné. Je tak dle vnímání respondentů třetím z nejvážnějších onemocnění z posuzovaných, přičemž jako nejzávažnější onemocnění označilo 76 procent dotázaných meningokokovou meningitidu a 70 procent klíšťovou encefalitidu. Na opačném konci hodnocení skončil covid-19, který jako velmi závažné onemocnění vnímá jen 30 procent respondentů, pásový opar je velmi vážná nemoc podle 17 procent, a chřipka, kterou za velmi závažné onemocnění označilo jen 9 procent.
Bakterie Streptococcus pneumoniae přirozeně osidluje sliznice úst, nosu a horních cest dýchacích. Šíří se vzdušnou cestou – kašlem, kýcháním. Nakazit se lze i od nosičů, kteří nemusí mít žádné projevy nemoci. Těm nemusí působit problémy, dokud ale nedojde k oslabení obranyschopnosti organismu například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci.Pneumokok způsobuje lehká i vážná onemocnění. Mezi závažnější neboli invazivní pneumokoková onemocnění (s průnikem bakterie do krve) patří zápal plic, otrava krve nebo zánět mozkových blan. Lehčí průběh je u neinvazivních onemocnění (slizniční, bez průniku bakterie do krve), jako jsou záněty dutin nebo středního ucha.
Průzkum také zjišťoval, jakou mají respondenti osobní zkušenost s vybranými onemocněními. Celkem 75 procent z nich uvedlo, že sami prodělali chřipku, necelá polovina z nich (48 procent) pak covid-19. Pásovým oparem onemocnělo 15 procent a desetina má zkušenost s pneumokokovou infekcí (ať už šlo o zápal plic nebo zánět středouší či horních cest dýchacích způsobený bakterií pneumokoku). Klíšťovou encefalitidu mají za sebou jen dvě procenta a meningokokovou meningitidu jen jedno procento dotázaných.