Mateřské mléko – všelék v péči o dítě
V kojeneckém věku lze antibakteriální a protizánětlivé léčivé účinky mateřského mléka všestranně využít i při vnějším použití: Pupínky v obličeji (ty jsou v prvních týdnech života v důsledku zrychlené látkové výměny normálním jevem) se rychleji hojí tím, že na ně každý den ťukavými pohyby lehce nanesete mateřské mléko (umytýma rukama).
Mateřské mléko v dětské koupeli má blahodárný účinek na dětskou pokožku. Je to ideální využití „starého“ mateřského mléka z ledničky. Do vaničky postačí dávka pěti lžic. Pokud se vám takové množství nepodaří našetřit, alespoň dítě omyjte zředěným mateřským mlékem: Jedna lžíce mléka do misky teplé vody pomůže při šupinaté pokožce a sklonu k ekzémům.
Při rýmě kojící matky děťátku jednoduše nakapou několik kapek mateřského mléka do nosu – a děťátko může zase brzy volně dýchat.
Co dítě povzbudí k pití
· Pokud se dítě samo nehlásí, buďte ho každé dvě až tři hodiny – v noci každé čtyři hodiny – a nabídněte mu prs. Snazší je probudit ho ve fázi snění – poznáte ji podle toho, že oči se pod zavřenými víčky pohybují, výraz v obličeji se mění, dítě sebou někdy trochu trhne a možná také dělá sací pohyby; znamená to, že má sen.
· Jak dítě probudíte? Jděte s ním k otevřenému oknu a mluvte na ně. Nebo mu studenou žínkou omyjte obličej. Také mu můžete sundat ponožky, palcem třít jeho chodidla nebo mokrýma rukama masírovat nožičky. Děti se většinou probudí i při přebalování.
· Usnadněte dítěti přisátí tím, že před kojením přiložíte na prsy teplé obklady (například žínku namočenou v horké vodě a vyždímanou), aby se spustil vypuzovací reflex. Vymačkejte několik kapek mléka, jeho vůně v dítěti vzbudí chuť k jídlu. Také mu můžete trošku mateřského mléka nanést na rtíky.
· Pokud dítě po několika hltech znovu usne, zvedněte ho od boků tak, aby jeho horní polovina těla byla ve svislé poloze. (Pozor, neohýbejte ho v pase, boky jsou tam, kde končí stehna.) Tento pohyb vyvolá reflex otevření očí. Anebo ho přebalte, pokud jste to před krmením ještě neudělala.
· Zkuste dítě kojit střídavě na obou stranách. Případně ho přitom pokaždé jemně několikrát nakloňte od boků dopředu, aby zůstalo dostatečně bdělé a mohlo pít dál. Přes den ho tak můžete povzbuzovat k pití každé dvě hodiny po dobu dvaceti a třiceti minut, v noci každé čtyři hodiny.
Dítě pláče během krmení . Nemá vaše mléko jinou chuť? Možná jste snědla nějaký silně kořeněný pokrm nebo jste se krátce před kojením víc tělesně namáhala – obojí může přechodně změnit chuť mléka.
Řešení: Snězte něco, co obsahuje vanilku, a všechno se zase velmi brzy dá do pořádku.
Dítě se zakuckalo, a to ho bolí. Možná muselo pít moc kvapně, protože proud mléka byl příliš silný.
Řešení: Držte dítě v poloze k odříhnutí a chlácholte ho. Možná si opravdu potřebuje odříhnout. Hlaďte ho, dokud se opět neuklidní. Stane-li se to častěji, mohla by mu během pití pomoci ohřívací láhev na bříšku.
Dítě bolí bříško a vy slyšíte, jak mu tam „rachotí“ a škrundá – střevo někdy reaguje bolestivou peristaltikou, nebo dokonce stolicí, jakmile mléko dorazí do žaludku.
Řešení: Položte dítěti na bříško malou ohřívací láhev. Teplo uvolňuje, co zmírňuje peristaltiku. Kromě toho můžete dítěti volnou rukou masírovat nožičku: Vezměte postupně do ruky jeho nožičky a naprosto klidně kružte svým palcem v jejich středu – leží tam reflexní zóny zažívacích orgánů.
Dítěti se prořezávají zoubky nebo má zacpaný nos, a proto nemůže při pití pořádně dýchat. V prvním případě ho to při sání může bolet.
Řešení: Při nachlazení kápněte do každé nosní dírky kapku mateřského mléka a nos se tak opět uvolní. Pokud se dítěti prořezávají zoubky, dejte mu ke kousání něco studeného. To mu zklidní dásně a možná bude moci bez potíží dál pít.
Dítě dává přednost jedné straně a odmítá druhou: To se stává relativně často a není to nakonec žádný problém. Důvodem tohoto upřednostňování může být trochu jiný tvar bradavky nebo to, že na jedné straně vytéká mléko snadněji.
Řešení: Kojte dítě v poloze kolébky a pak ho bez otáčení jen posuňte z upřednostňované strany na druhou – potom leží pod vaším ramenem v bočním držení. Krmení zakončete na upřednostňované straně. Dítě se však může v podstatě krmit stejně tak dobře jen z jednoho prsu – ten automaticky vytváří odpovídající množství mléka, protože je k tomu stimulován; stejně to funguje i u dvojčat. Prs, z něho dítě pije méně, tvorbu mléka omezí nebo zastaví.
Ukázky z knihy Všechno o kojení (Portál)
http://obchod.portal.cz/produkt/vsechno-o-kojeni/
Nevhodné potravinové návyky
Přirozenou výživou novorozenců a kojenců je mateřské mléko, které je jako jediná výživa doporučováno až do konce 6. měsíce věku. Mateřské mléko pro toto období zabezpečuje optimální vyváženou stravu a navíc chrání dítě před možnými infekcemi a alergiemi. Dítě je kojené tak často, jak chce.
Minimálně do 8. měsíce věku dítěte je vhodné nepodávat neupravené kravské mléko. Největší chybou je dětem do jednoho roku podávat dokonce odtučněné mléko a mléčné výrobky! Mléčný tuk je nevyhnutelný pro zdravý vývoj dítěte. Výrobky Sunar mají i unikátní chuť díky obsahu mléčného tuku.
Jestli se mamince zdá, že jídlo je bez chuti – málo slané, není tomu tak. Chuť dítěte není totožná s naší, přídavek soli navíc jen zatěžuje ledviny a může být krůčkem k pozdější hypertenzi. Jídlo je možné ochutit petrželkou, pažitkou, nebo majoránkou a držet se zásady – nepřidávat žádnou sůl.
U dětí které pocházejí z rodiny, kde se vyskytují různé alergie, bychom se měli vyhnout podávání vaječného bílku do jednoho roku.
Dítě by do roka nemělo jíst žádné konzervy, ani hotové komerčně vyráběné polévky, omáčky a přílohy. Jsou zdrojem neplnohodnotných bílkovin, tuku a velkého množstva soli a taky konzervačních přísad, které dítě zbytečně alergizují a zatěžují jeho ledvinový systém.
To samozřejmě neplatí pro dětskou výživu, která naopak je zdrojem rychlé, kvalitní a dostupné stravy pro kojence.
Žízeň dítěte nikdy nehaste džusy a limonádami! Jsou zdrojem zbytečných sacharidů navíc, koncentrované džusy neukojí žízeň dítěte, naopak můžou vést k dehydrataci a taky jsou zdrojem různých konzervačních přídavků. Nápoje vhodné pro kojence jsou pouze kojenecké nápoje a to si musíme zapamatovat.
Musíme se vždy uvědomit, že trávicí systém malého dítěte není stejný jako u dospělého člověka, proto bychom se měli vyhnout dalším věcem jako jsou: koření, houby atd. V neposlední řadě bychom neměli zapomenout na tvrdé kousky – ořechy, bobuloviny, popcorn – u dětí hrozí riziko vdechnutí. Pro zdravé děti od ukončeného 12. měsíce do 3 má Sunar velkou nabídku v podobě ovocných,zeleninových příkrmů dokonce i masozeleninových Středomořské kuchyně jménem Sunárek.
www.sunar.cz.
Mýty a pravdy o kojenecké výživě – příkrmy
Přirozenou touhou každé maminky je, aby její děťátko bylo zdravé a spokojené. Mimořádný význam pro jeho zdravý růst a vývoj má výživa a období zavádění příkrmů, s kterým je však bohužel spojováno mnoho laických názorů, které napomáhají vzniku řady neopodstatněných mýtů…
Mýtus: S prvním příkrmem se začíná, když dítěti vyroste první zoubek.
Pravda: Existují děti, které se s prvním zoubkem už narodí a je naprosto pochopitelné, že ho rozhodně nezačnete krmit hned po narození kaší. Na druhou stranu však jsou i děti, kterým zoubky vyrostou v devíti měsících či později a ty se samozřejmě dožadují prvních příkrmů již mnohem dříve a svými dásněmi dokáží rozmělnit téměř cokoli. Každé dítě je individualita a je třeba k němu také tak přistupovat. Když už dítěti mléko nebude stačit, rozhodně vám to dá na srozuměnou.
Mýtus: Dítě by si mělo co nejdéle vystačit jen s mateřským mlékem nebo kvalitní kojeneckou výživou.
Pravda: Zhruba v půl roce již jen samotné mateřské nebo kojenecké mléko nemusí zcela pokrýt nároky dítěte na veškeré živiny. Je vhodné přistoupit k podávání prvních nemléčných příkrmů. Opět ale platí, že každé dítě je jiné, proto se řiďte váhou dítěte, radami dětského lékaře, ale také chutí svého dítěte poznávat nové chuťové vjemy.
Mýtus: S příkrmy se začíná u všech miminek stejně, ať jsou kojené nebo krmené umělou výživou.
Pravda: U nekojených dětí, které jsou krmené kojeneckou výživou, může začít s příkrmy po ukončeném 5. měsíci. Vhodný čas pro příkrmy u kojených dětí je po ukončeném 6. měsíci věku a začíná se rýžovou kaší. Doporučujeme řídit se individuálními potřebami dítěte.
Mýtus: S prvními nemléčnými příkrmy je spojená zácpa dítěte.
Pravda: Spolu se zaváděním prvních nemléčných příkrmů je nutné začít také se správným pitným režimem. Dostatek tekutin je důležitým předpokladem zdravého vývoje, růstu, ale i peristaltiky střev. Dítě od 6 – 12 měsíců by mělo vypít denně 1 l tekutin, dítě od 2 – 3 let 1,3 – 1,5 l tekutin (voda, ovocné a bylinné čaj). Vhodné je pro dobré zažívání podávat příkrmy s probiotickými kulturami, např. Osmizrnná kaše Bifidus, Kaše zdravé zažívání švestková.
Mýtus: Kaše je kaše! Je jedno, jakou kaší začnu přikrmovat.
Pravda: První příkrmy se začínají rýžovou (např. Moje první kaše od Nestlé) nebo jinou kaší neobsahující lepek. Dětem od ukončeného 4. měsíce věku můžete vybírat z několika druhů kaší s jemnou a hladkou konzistencí, které zajišťují snadné polykání. Starším dětem, kterým již rostou zoubky, jsou určené kaše s malými a měkkými kousky, na nichž se dítě učí kousat a žvýkat.
Mýtus: Všechny kaše pro děti obsahují mléko, proto nemohou být podávány dětem s alergií na bílkovinu kravského mléka.
Pravda: Instantní kaše Nestlé zahrnují jak výrobky s mlékem, tak výrobky nemléčné. Nemléčné kaše jsou proto vhodné i pro děti se zvýšeným rizikem vzniku alergií nebo pro děti s alergií na bílkoviny kravského mléka. Instantní nemléčná kaše se připravuje s takovým mlékem, které je z důvodu alergie dítěti obvykle podáváno. Kaši je možné připravit i s vodou, pokud k tomu máme důvod (např. průjmy nebo střevní potíže vyvolané alergií).
Mýtus: Všechny obilné kaše jsou stejné.
Pravda: Některé kaše jsou vyráběny technologií CHE (např. Nestlé), jejíž podstatou je enzymatické štěpení obilných škrobů na jednodušší složky. Díky této technologii jsou kaše sytivé, lehce stravitelné a nezatěžují dětský organismus.
Mýtus: Výrazně sladká chuť dětských ovocných přesnídávek je způsobená přidáváním řepného cukru (sacharóza).
Pravda: Sladkou chuť ovocných přesnídávek působí přírodní jednoduché sacharidy, které jsou přítomny v ovoci. Výrazně sladká chuť vzniká zahuštěním pokrmu, kdy odstraněním přebytečné vody dochází k vyšší koncentraci sacharidů, proto není důvod přidávat do dětské výživy další cukr.
Mýtus: Dětské příkrmy, vzhledem k jejich prodloužené trvanlivosti, obsahují chemické konzervační látky.
Pravda: Příkrmy jsou připravovány konzervací tepelnou nikoli chemickou. Jejich dlouhá trvanlivost je zajištěná devitalizací („zničením“) veškerých mikroorganismů. Kojenecké výrobky nesmí obsahovat žádné chemické konzervanty ani barviva, což např. firma Nestlé plně respektuje.
Mýtus: Chudokrevnost dítěte je vždycky vrozená.
Pravda: Do značné míry je chudobrevnost ovlivnitelná stravou. Chudokrevnost je způsobená nedostatkem železa především u malých dětí, které předčasně dostávají neupravené kravské mléko. Některá kojenecká mléka a příkrmy (např. kaše Nestlé, Mlíčka s kaší) obsahují železo a další vitamíny pro posílení imunity. Ve stravě malého dítěte by neměly chybět obilné kaše a masozeleninové příkrmy.
Mýtus: Děti ze své baculatosti vyrostou.
Pravda: Roztomilé faldíky miminek možná potěší babičky, ale rodiče by se před nimi měli mít na pozoru. Nadměrný příjem potravy u dětí může zapříčinit obezitu v pozdějším věku. Pokud dítě v kojeneckém věku začne hodně přibírat, jeho tělo si to pamatuje – a to i přesto, že se rodičům podaří váhu dítěte snížit. Po celý svůj další život tak může být náchylnější k nadváze. Rodiče by proto měli dbát na dodržování doporučeného dávkování na obalu příkrmů a naučit tak dítě správně se stravovat již od malička – je to ten nejlepší základ zdraví, který mu můžou do života dát.
Mýtus: Dítě se má hned od malička naučit sníst všechno, co má na talíři nebo v mističce.
Pravda: Nucení dítěte k dojídání připravené porce může vést k poruchám zažívání, k obezitě a odporu k jídlu. Pro zdravý vývoj dítěte je lepší dávat menší porce a pokud bude chtít, tak mu ještě přidat. Rodiče by měli dbát na vyvážený jídelníček a pestré chutě.
Loading ...