Zdraví

Na co nezapomenout u lékaře

Naše zdraví je naše zodpovědnost a návštěvy lékaře k péči o náš zdravotní stav neodmyslitelně patří. Od lékaře však mnohdy odcházíme s celou řadou otázek, na které jsme se zapomněli nebo styděli zeptat, a čas do další návštěvy může být dlouhý. Někdy se nám dokonce může zdát těžké sdílet své obtíže s lékařem a říct mu, jak se doopravdy cítíme. Právě sdílení všech informací o zdravotním stavu je však klíčové pro zajištění té nejlepší péče ze strany lékaře. Především u léčby závažných onemocnění je spolupráce pacienta a lékaře zásadní. Příkladem takového onemocnění může být chronické srdeční selhání. Srdeční selhání znamená, že srdce dlouhodobě nezvládá do těla pumpovat dostatek krve, která by okysličila a vyživila orgány a svaly. Pacienti se běžně potýkají s otoky, dušností, ztrátou chuti k jídlu, únavou, častějším močením nebo rychlým přibýváním na váze.1 Možná si řeknete: to se mě netýká. Týkat se vás to ale může, dle statistik se rozvine u každého pátého nad 40 let.2,3

A doctor listening to his patient’s heartbeat with a stethoscope

Důležitou roli v léčbě srdečního selhání a mnoha dalších onemocnění hraje aktivní zapojení pacienta a jeho blízkých do léčby. Někteří se možná domnívají, že už vědí všechno, a tak se nepotřebují ptát. U lékaře si pak vyzvednou recept na léky a rezignovaně odcházejí domů. To však pro úspěšnou léčbu nestačí. Je třeba nejen užívat správnou medikaci, ale také aktivně dodržovat režimová opatření, která se s konkrétním onemocněním pojí. Každý organismus reaguje na léčbu jinak a správné otázky na lékaře mohou k výběru nejvhodnější léčby velmi pomoci. Přestaňte vnímat návštěvu lékaře jen jako kontrolu a vyzvednutí recepisu; měla by to být také konzultace. Naše tipy vás navedou, jak ze schůzky s lékařem vytěžit co nejvíce.

Buďte na schůzku u lékaře připravení

Návštěva lékaře může být pro každého z nás někdy trochu stresující, a proto je dobré se na ni dopředu připravit. Před schůzkou s lékařem se vyplatí ujasnit si, proč tam vůbec jdu. Jaký je cíl mé navštěvy, co bych se od lékaře chtěl dozvědět a co mě trápí. Zda mám nějaké pochybnosti o současné léčbě, nebo mi naopak vyhovuje, nebo mne zajímají nové léčebné možnosti. Vědět, co od schůzky očekávám a čeho chci u lékaře dosáhnout, může výrazně pomoci k hladkému průběhu návštěvy. Určitě tedy není od věci si své otázky dopředu sepsat, vzít s sebou starší lékařské zprávy a jakékoliv hodnoty, které si mohu sám měřit a pro lékaře mohou být zajímavé. Příkladem může být měření tlaku a pulsu, které hrají důležitou roli u léčby srdečního selhání a jiných kardiologických onemocnění. Více informací o tom, co hlídat při srdečním selhání, najdete na www.rukunasrdce.cz.

Sdílení pomáhá, a u lékaře dvojnásob

Nejste sdílní u lékaře? Možná tak bráníte odhalení závažného onemocnění nebo zlepšení svého zdravotního stavu. Přibližně třetina lidí se stydí o některých věcech s lékařem mluvit a stejně tak třetina lidí některé informace před lékařem zamlčuje, protože je nepovažují za důležité. Pacienti mohou mít někdy pocit, že drobné změny jejich zdravotního stavu nejsou podstatné. Mohou tak ale opomenout symptomy závažných onemocnění, které si mylně zaměňují například za projevy přibývajícího věku, jako je tomu u srdečního selhání.4 Proto hraje sdílení všech informací o zdravotním stavu s lékařem klíčovou roli. Nebojte se tedy nejenom říct lékaři, jak se cítíte.

Tolik možností, na co se zeptat

Když se naučíte sdílet, naučte se i aktivně ptát. Nebojte se zeptat na všechno spojené s léčbou a režimem, který je třeba dodržovat. Mnohdy by nás v ordinaci ani nenapadlo, že na léčbu může mít vliv například aktivní pohyb, strava, stres, sauna, sex nebo létání. Každé onemocnění má svá specifika, a proto je třeba se ptát, co může mému tělu udělat dobře a co naopak lékař nedoporučuje. Medicína jde mílovými kroky kupředu, není tedy důvod spokojit se jen s průměrným výsledkem. Pacient, který se svým lékařem komunikuje, ptá se na nové možnosti a dodržuje režimová opatření, zásadně přispívá ke své léčbě. Léčba je týmová souhra pacienta a lékaře a zpravidla platí, že čím lepší spolupráce, tím lepší výsledky.

Aktivně do života

Pokud se chceme i se závažným onemocněním cítit dobře, nestačí pouze dodržovat veškerá doporučení lékaře ohledně medikace. Je třeba se na zlepšení zdravotního stavu aktivně podílet. Po schůzce s lékařem někdy můžeme mít pocit, že už všechno víme a nic nás nemůže překvapit. Opak je ale pravdou. Vyplatí se být neustále ve střehu a svůj stav bedlivě sledovat. U některých onemocnění se doporučuje vést si například deník, kam lze zapisovat hodnoty důležité pro sledování vývoje onemocnění (příkladem je deník pro pacienty se srdečním selháním, ke stažení zde). Může se jednat například o hmotnost, tlak a puls, váhu, případně o jiné zdravotní problémy či informaci o nových lécích předepsaných jiným specialistou. Deník poté mohou pacienti ukázat svému lékaři a být si jisti, že na nic nezapomněli. Lékař se může na základě nových nebo zhoršených příznaků rozhodnout změnit pacientovi léky a díky všem informacím o dalších léčbách snadněji zhodnotí i možné kontraindikace.5

Aktivní přístup pacienta nejen k návštěvám u lékaře může mít velký vliv na celkový zdravotní stav. Ruku na srdce, staráte se o něj? Mluvte se svým lékařem. Protože zdraví máte jedno. Ptejte se, není to jedno. 

Srdeční selhání

Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje kolem 230 tisíc Čechů.6 Během života se rozvine u jednoho z pěti nad 40 let2,3 a jeho prognóza je horší než u některých běžných druhů rakoviny.7 Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. Mezi příznaky se řadí dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení. 8 Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy. Více informací na www.rukunasrdce.cz

Reference:

  1. Bednář, František. Chronické srdeční selhání. Praha: F-Mark 2018.
  2. Go et al. Heart Disease and Stroke Statistics – 2014 Update: A Report From the American Heart Association, Circulation 2014;4;129:e28–e292.
  3. Lloyd-Jones DM et al. Lifetime risk for developing congestive heart failure: the Framingham Heart Study. Circulation 2002;106:3068–72.
  4. STEM/MARK, Češi u lékaře, únor 2018.
  5. Novartis, 2017. Proč srdeční selhání způsobuje pocit únavy? In: Ruku na srdce [online]. [Cit. 13. 11. 2019]. https://www.rukunasrdce.cz/zivot-se-srdecnim-selhanim/proc-srdecni-selhani-zpusobuje-pocit-unavy/
  6. Pavlušová M, Klimes J, Špinar J et al. Chronic heart failure – Impact of the condition on patients and the healthcare system in the Czech Republic: A retrospective cost-of-illness analysis, Cor et Vasa 2018;60:e224–e233.
  7. Stewart S et al. More ‚malignant‘ than cancer? Five-year survival following a first admission for heart failure. European Journal of Heart Failure. 2001;3:315–322.
  8. Ponikowski P, Voors AA, Anker SD, et al. Authors/Task Force Members. 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure: The Task Force for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure of the European Society of Cardiology (ESC) Developed with the special contribution of the Heart Failure Association (HFA) of the ESC. Eur Heart J. 2016 Jul 14;37(27):2129–2200.
1 Shares

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..