Jen v Česku je asi čtvrt milionu nevidomých a slabozrakých lidí. Díky implantaci umělé rohovky však mohou někteří z nich opět vidět. Zákrok v polovině října podstoupil na zlínské klinice pětatřicetiletý Michal z Polska. Ten přišel o zrak kvůli imunologickým potížím. Dva roky byl nevidomý, lékaři mu implantací umělé rohovky zrak vrátili. Dva dny po operaci už čte bez brýlí.

Dvouhodinová operace, při níž se do oka pacienta implantuje umělá rohovka Boston, změnila život už stovkám pacientů na celém světě. Jedním z nich je Michał Franciszek Madaliński, který dorazil na zlínskou oční kliniku poprvé v létě, kdy absolvoval vstupní vyšetření. Následně čekal na umělou rohovku a po necelých čtyřech měsících podstoupil transplantaci. „Důvodem, proč si pacient vybral naši kliniku, bylo i to, že se tento druh operací v Polsku vůbec nedělá. Ve Zlíně máme se zákrokem mnohaleté zkušenosti, první operaci tohoto typu jsme provedli v roce 2008 a za tu dobu jsme dokázali vrátit zrak více než desítce pacientů. Díky moderním technologiím je zákrok bezpečný a jeho úspěšnost vysoká,“ řekl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini, který zákrok provedl.

Obavy ze zákroku vystřídala radost. Účinek operace byl patrný okamžitě. „Měl jsem obavy z toho, jak zákrok dopadne, byl jsem připraven i na to, že ještě několik měsíců neuvidím. Když jsem po operaci uviděl pohyb ruky pana primáře, zaskočilo mě to a 15 minut po zákroku už jsem rozeznával barvy a malé předměty. Ten šok z toho, že vidím, zastínil všechny ostatní pocity,“ popsal bezprostředně po operaci Michał Franciszek Madaliński. „První den po operaci viděl pacient podstatně lépe a druhý den už četl ta nejmenší písmenka. Není vyžadován žádný zvláštní režim, jen je nutné denně si do oka kapat kapky proti infekci,“ doplnil Pavel Stodůlka, světově uznávaný oční chirurg.

Příčinou slepoty mladého muže bylo imunologické poškození rohovky. „Typickou indikací k implantaci umělé rohovky je například oko po těžkém poleptání vápnem nebo jinou chemikálií. Zákrok však není možné provést u lidí, kteří jsou slepí od narození, ani těm, kteří oslepli například následkem zeleného zákalu nebo cukrovky. Umělá rohovka totiž nemůže pomoci pacientům, kteří mají poškozený zrakový nerv nebo sítnici,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

Délka slepoty nemá na úspěšnost operace zásadní vliv. První pacientka, která zákrok podstoupila v roce 2008, byla slepá 16 let. „V případě, že je rohovka poškozená následkem úrazu a sítnice pacienta je v pořádku, je možné zrak vrátit v podstatě po jakkoli dlouhé době. Pokud je ale člověk slepý déle než dvacet let, je třeba počítat s tím, že se zrak bude vracet postupně. Po dlouhém období slepoty totiž člověku přestává fungovat zrakové centrum v mozku, které je třeba obnovit,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.