Nevhodné potravinové návyky
Přirozenou výživou novorozenců a kojenců je mateřské mléko, které je jako jediná výživa doporučováno až do konce 6. měsíce věku. Mateřské mléko pro toto období zabezpečuje optimální vyváženou stravu a navíc chrání dítě před možnými infekcemi a alergiemi. Dítě je kojené tak často, jak chce.
Minimálně do 8. měsíce věku dítěte je vhodné nepodávat neupravené kravské mléko. Největší chybou je dětem do jednoho roku podávat dokonce odtučněné mléko a mléčné výrobky! Mléčný tuk je nevyhnutelný pro zdravý vývoj dítěte. Výrobky Sunar mají i unikátní chuť díky obsahu mléčného tuku.
Jestli se mamince zdá, že jídlo je bez chuti – málo slané, není tomu tak. Chuť dítěte není totožná s naší, přídavek soli navíc jen zatěžuje ledviny a může být krůčkem k pozdější hypertenzi. Jídlo je možné ochutit petrželkou, pažitkou, nebo majoránkou a držet se zásady – nepřidávat žádnou sůl.
U dětí které pocházejí z rodiny, kde se vyskytují různé alergie, bychom se měli vyhnout podávání vaječného bílku do jednoho roku.
Dítě by do roka nemělo jíst žádné konzervy, ani hotové komerčně vyráběné polévky, omáčky a přílohy. Jsou zdrojem neplnohodnotných bílkovin, tuku a velkého množstva soli a taky konzervačních přísad, které dítě zbytečně alergizují a zatěžují jeho ledvinový systém.
To samozřejmě neplatí pro dětskou výživu, která naopak je zdrojem rychlé, kvalitní a dostupné stravy pro kojence.
Žízeň dítěte nikdy nehaste džusy a limonádami! Jsou zdrojem zbytečných sacharidů navíc, koncentrované džusy neukojí žízeň dítěte, naopak můžou vést k dehydrataci a taky jsou zdrojem různých konzervačních přídavků. Nápoje vhodné pro kojence jsou pouze kojenecké nápoje a to si musíme zapamatovat.
Musíme se vždy uvědomit, že trávicí systém malého dítěte není stejný jako u dospělého člověka, proto bychom se měli vyhnout dalším věcem jako jsou: koření, houby atd. V neposlední řadě bychom neměli zapomenout na tvrdé kousky – ořechy, bobuloviny, popcorn – u dětí hrozí riziko vdechnutí. Pro zdravé děti od ukončeného 12. měsíce do 3 má Sunar velkou nabídku v podobě ovocných,zeleninových příkrmů dokonce i masozeleninových Středomořské kuchyně jménem Sunárek.
www.sunar.cz.
Péče o zoubky kojenců a batolat
Péče o zoubky našeho dítěte začíná již v období maminčina těhotenství. Zdravá výživa maminky je důležitou podmínkou vývoje zdravých zoubků dítěte. Těhotná žena by neměla jíst velké množství sladkostí, v její stravě by měl být dostatek vápníku (mléka a mléčných výrobků), masa, celozrnného chleba, luštěnin. Dobrým typem jsou cereální výroky značky Corny Linea ,Corny Big a Corny Linea Müsli. Vynahrazují chuť na sladké a obsahují důležité látky jako je například vláknina, které jsou pro náš organismus významné, ale ne vždy jsou v naší stravě přítomny v dostatečném množství.
Miminku se zoubky začnou prořezávat kolem šestého měsíce věku, nejčastěji dolní a následně horní řezáky. Stoličky se obyčejně objevují po prvním roce života. Jejich prořezávání může být spojeno s podrážděností, zvýšeným sliněním, horečkou a nechutenstvím nebo průjmem. Samozřejmostí by mělo být, že obtíže konzultujeme s obvodním lékařem, protože mohou mít i jiný původ.
Součástí prevence zubního kazu je omezení sladkostí ve stravě. Mezi jednotlivými chody omezíte konzumaci bonbonů, čokolády, sladkých nápojů a obyčejných sušenek! Nebezpečí pro zuby představují zejména kojenecké láhve se sladkým čajem, nebo i ovocnou šťávou, ze kterých dítě celý den (nebo i celou noc) popíjí. Mohou vést dokonce ke vzniku tzv. „shnilých zoubků“, kdy místo horních řezáků jsou jenom hnědé pahýly.
Další prevencí je podávání fluoru. Fluor je minerálem, který se spolu s vápníkem podílí na zpevnění zoubků a kostí. Zvyšuje odolnost skloviny a působí proti vzniku zubního kazu. S jeho podáváním byste měli začít po půl roce života. Potřeba záleží na způsobu stravování. U plně kojených dětí je přijatý obsah fluoru velmi nízký. Obecně lze říci, že když kojenec nedostane fluor v žádném potravinovém zdroji, proto by ho měl denně užívat v podobě tablet. V každém případě je nutné poradit se se svým dětským lékařem.
Fluoridové tablety jsou na lékařský předpis a jejich podávání batolatům doporučuje i odborná pediatrická společnost. V každém případě se opět poraďte s pediatrem. Tabletám se můžeme vyhnout denním podáváním 500 ml mléka Sunar complex, které pokryje denní potřebu fluoru dítěte! Sunar complex je součástí komplexní péče pro děti. Má unikátní chuť díky obsahu mléčného tuku. Volte jen jednu formu pro fluorizaci – fluorizovanou mléčnou výživu nebo fluorizovanou sůl. Pozor, v některých lokalitách je fluor přítomen i v upravované pitné vodě.
Po roce se již péče o zoubky stává součástí denního režimu. Když se objeví stoličky, začněte dítěti čistit zoubky dětským kartáčkem. Asi po roce a půl by si již váš miláček měl pod vaším vedením 2x denně čistit zoubky sám – ráno po snídani a večer po večeři. K čištění byste měli užívat dětskou fluoridovou zubní pastu pro nejmenší děti. Jestli to dítě akceptuje, po večerním mytí zoubků mu nabízejte jen neslazené tekutiny a žádné jídlo. Čím dříve se to naučí, tím lépe.
MUDr.Natália SZITÁNYI
Mýty a pravdy o kojenecké výživě – příkrmy
Přirozenou touhou každé maminky je, aby její děťátko bylo zdravé a spokojené. Mimořádný význam pro jeho zdravý růst a vývoj má výživa a období zavádění příkrmů, s kterým je však bohužel spojováno mnoho laických názorů, které napomáhají vzniku řady neopodstatněných mýtů…
Mýtus: S prvním příkrmem se začíná, když dítěti vyroste první zoubek.
Pravda: Existují děti, které se s prvním zoubkem už narodí a je naprosto pochopitelné, že ho rozhodně nezačnete krmit hned po narození kaší. Na druhou stranu však jsou i děti, kterým zoubky vyrostou v devíti měsících či později a ty se samozřejmě dožadují prvních příkrmů již mnohem dříve a svými dásněmi dokáží rozmělnit téměř cokoli. Každé dítě je individualita a je třeba k němu také tak přistupovat. Když už dítěti mléko nebude stačit, rozhodně vám to dá na srozuměnou.
Mýtus: Dítě by si mělo co nejdéle vystačit jen s mateřským mlékem nebo kvalitní kojeneckou výživou.
Pravda: Zhruba v půl roce již jen samotné mateřské nebo kojenecké mléko nemusí zcela pokrýt nároky dítěte na veškeré živiny. Je vhodné přistoupit k podávání prvních nemléčných příkrmů. Opět ale platí, že každé dítě je jiné, proto se řiďte váhou dítěte, radami dětského lékaře, ale také chutí svého dítěte poznávat nové chuťové vjemy.
Mýtus: S příkrmy se začíná u všech miminek stejně, ať jsou kojené nebo krmené umělou výživou.
Pravda: U nekojených dětí, které jsou krmené kojeneckou výživou, může začít s příkrmy po ukončeném 5. měsíci. Vhodný čas pro příkrmy u kojených dětí je po ukončeném 6. měsíci věku a začíná se rýžovou kaší. Doporučujeme řídit se individuálními potřebami dítěte.
Mýtus: S prvními nemléčnými příkrmy je spojená zácpa dítěte.
Pravda: Spolu se zaváděním prvních nemléčných příkrmů je nutné začít také se správným pitným režimem. Dostatek tekutin je důležitým předpokladem zdravého vývoje, růstu, ale i peristaltiky střev. Dítě od 6 – 12 měsíců by mělo vypít denně 1 l tekutin, dítě od 2 – 3 let 1,3 – 1,5 l tekutin (voda, ovocné a bylinné čaj). Vhodné je pro dobré zažívání podávat příkrmy s probiotickými kulturami, např. Osmizrnná kaše Bifidus, Kaše zdravé zažívání švestková.
Mýtus: Kaše je kaše! Je jedno, jakou kaší začnu přikrmovat.
Pravda: První příkrmy se začínají rýžovou (např. Moje první kaše od Nestlé) nebo jinou kaší neobsahující lepek. Dětem od ukončeného 4. měsíce věku můžete vybírat z několika druhů kaší s jemnou a hladkou konzistencí, které zajišťují snadné polykání. Starším dětem, kterým již rostou zoubky, jsou určené kaše s malými a měkkými kousky, na nichž se dítě učí kousat a žvýkat.
Mýtus: Všechny kaše pro děti obsahují mléko, proto nemohou být podávány dětem s alergií na bílkovinu kravského mléka.
Pravda: Instantní kaše Nestlé zahrnují jak výrobky s mlékem, tak výrobky nemléčné. Nemléčné kaše jsou proto vhodné i pro děti se zvýšeným rizikem vzniku alergií nebo pro děti s alergií na bílkoviny kravského mléka. Instantní nemléčná kaše se připravuje s takovým mlékem, které je z důvodu alergie dítěti obvykle podáváno. Kaši je možné připravit i s vodou, pokud k tomu máme důvod (např. průjmy nebo střevní potíže vyvolané alergií).
Mýtus: Všechny obilné kaše jsou stejné.
Pravda: Některé kaše jsou vyráběny technologií CHE (např. Nestlé), jejíž podstatou je enzymatické štěpení obilných škrobů na jednodušší složky. Díky této technologii jsou kaše sytivé, lehce stravitelné a nezatěžují dětský organismus.
Mýtus: Výrazně sladká chuť dětských ovocných přesnídávek je způsobená přidáváním řepného cukru (sacharóza).
Pravda: Sladkou chuť ovocných přesnídávek působí přírodní jednoduché sacharidy, které jsou přítomny v ovoci. Výrazně sladká chuť vzniká zahuštěním pokrmu, kdy odstraněním přebytečné vody dochází k vyšší koncentraci sacharidů, proto není důvod přidávat do dětské výživy další cukr.
Mýtus: Dětské příkrmy, vzhledem k jejich prodloužené trvanlivosti, obsahují chemické konzervační látky.
Pravda: Příkrmy jsou připravovány konzervací tepelnou nikoli chemickou. Jejich dlouhá trvanlivost je zajištěná devitalizací („zničením“) veškerých mikroorganismů. Kojenecké výrobky nesmí obsahovat žádné chemické konzervanty ani barviva, což např. firma Nestlé plně respektuje.
Mýtus: Chudokrevnost dítěte je vždycky vrozená.
Pravda: Do značné míry je chudobrevnost ovlivnitelná stravou. Chudokrevnost je způsobená nedostatkem železa především u malých dětí, které předčasně dostávají neupravené kravské mléko. Některá kojenecká mléka a příkrmy (např. kaše Nestlé, Mlíčka s kaší) obsahují železo a další vitamíny pro posílení imunity. Ve stravě malého dítěte by neměly chybět obilné kaše a masozeleninové příkrmy.
Mýtus: Děti ze své baculatosti vyrostou.
Pravda: Roztomilé faldíky miminek možná potěší babičky, ale rodiče by se před nimi měli mít na pozoru. Nadměrný příjem potravy u dětí může zapříčinit obezitu v pozdějším věku. Pokud dítě v kojeneckém věku začne hodně přibírat, jeho tělo si to pamatuje – a to i přesto, že se rodičům podaří váhu dítěte snížit. Po celý svůj další život tak může být náchylnější k nadváze. Rodiče by proto měli dbát na dodržování doporučeného dávkování na obalu příkrmů a naučit tak dítě správně se stravovat již od malička – je to ten nejlepší základ zdraví, který mu můžou do života dát.
Mýtus: Dítě se má hned od malička naučit sníst všechno, co má na talíři nebo v mističce.
Pravda: Nucení dítěte k dojídání připravené porce může vést k poruchám zažívání, k obezitě a odporu k jídlu. Pro zdravý vývoj dítěte je lepší dávat menší porce a pokud bude chtít, tak mu ještě přidat. Rodiče by měli dbát na vyvážený jídelníček a pestré chutě.

